Naučné stezky

Podél toku Chrudimky prochází dálková naučná stezka krajinou Českomoravské vysočiny a Železných hor o celkové délce 82 km. V terénu je vybavena 37 zastávkami s informačními texty. Stezka vede od pramenů Chrudimky u Filipova do Chrudimi a je rozdělena do pěti úseků. Výchozí body jsou dosažitelné prostředky veřejné dopravy. Vlastivědná stezka Železnými horami volně navazuje na předchozí v Seči a vede krajem kde tvořil A. Chittussi, J. Prucha a F. Kaván do Třemošnice a Ronova nad Doubravou. V roce 1994 prošla celkovou rekonstrukcí a délka trasy činí 22 km. Průvodce vydalo Městské museum v Čáslavi a Augusta Litomyšl. V listopadu 1993 byla otevřena naučná stezka Údolím Doubravy. Stezka je středně náročná o délce 4,5 km. Je opatřena pouze vstupními panely a ilustrovaného tištěného průvodce je možno zakoupit, či zapůjčit zkrácenou verzi u panelů.

Vodní nádrž Seč 

Leží na řece Chrudimce v srdci CHKO Železné hory. Přehrada byla zbudována v letech 1925 až 1934. Zadržovaná voda vytváří jezero 7 km dlouhé o rozloze 220 ha. Zděná přehradní žulová hráz je 42 m vysoká a dlouhá 165 m. Přehradní jezero slouží jako ochrana před povodněmi, vodárenským a rekreačním účelům. V roce 1947 byla u osady Hořelec vybudována vyrovnávací nádrž Seč II. 

Na skalnatém poloostrově a svazích nad nádrží, byla v roce 1996 vyhlášena přírodní rezervace, která chrání suťový les s pestrým bylinným podrostem a bohatým výskytem měkkýšů. Rezervace zahrnuje i zříceninu hradu Oheb. Kromě této zříceniny se na skalnatých bocích přehrady nachází ještě zřícenina hradu Vildštejn a Markova skála.
Díky nádherné přírodě se okolí přehrady stalo přitažlivou turistickou lokalitou. Na březích postupně vznikl nejrozsáhlejší rekreační areál Chrudimska, který nabízí dostatek travnatých pláží s písčito-kamenitým vstupem do vody, půjčovnu lodiček a šlapadel, autokempem, aj. Mezi nejnavštěvovanější části přehrady patří pláže Pod Semtínem, kde se naskýtá nádherný pohled na vodní plochu s ostrovem. Přehrada je také oblíbeným místem rybářů a vhodným výchozím bodem při pěší turistice a cyklotoristice. V nedalekém městečku Seč je východiště Vlastivědné stezky Krajem Železných hor, která vede ze Seče do Ronova nad Doubravou.

Oheb

Zřícenina hradu Oheb je jedno z nejhezčích míst v Železných horách. Jedná se o nádhernou zříceninu středověkého hradu, jehož umístění naskýtá neskutečný pohled na Sečskou přehradu. Hrad se vypíná nad kolmou stěnou sečské nádrže a tím poskytuje návštěvníkům nádherný výhled na ostrov v nádrži ale i část Železných hor.

První zmínka o hradu Oheb se datuje v roce 1405. Název hrad získal podle řeky Ohebky (dnes Chrudimky), která pod hradem před stavbou sečské nádrže protékala. Hrad byl upravován a opevňován, ale již v roce 1490 byl opuštěn. Dodnes se z něj zachovalo torzo vstupní brány, sklepů, věže a hradního paláce. Zřícenina je celkem rozlehlá a její prohlídka není nijak omezena.

Přírodní rezervace Oheb

Svahy okolo zříceniny Oheb patří do stejnojmenné přírodní rezervace. Najdeme zde suťový les patřící k jilmovým bučinám s pestrým bylinným podrostem a bohatým výskytem měkkýšů. Mezi vzácné druhy vyskytující se v rezervaci patří slimáček horský, vřetenatka rovnoústá, závornatka křížatá, zuboústka sametová aj. Na jižních svazích hnízdil ještě roku 1945 sokol stěhovavý, dnes je zde k vidění poštolka obecná, vrána šedá a výjimečně výr velký a holub doupňák. Podloží je tvořeno rulami Ohebského krystalinika.

Lichnice

Lichnice je zřícenina hradu ležící v Železných horách, kterou naleztene ve stejnojmneném skalnatém návrší nad městem Třemošnice. Zřícenina leží u národní přírodní památky Kaňkovy hory a je součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Předchůdcem hradu Lichnice bylo hradiště, které ve 2. pol. 12. st. vybudoval na velmi výhodném místě nazývaném Světlík, předek rodu Ronovců Smil. V polovině 13. st. Jindřichův syn Smil vybudoval na místě hradiště kamenný hrad a pojmenoval ho tehdy módním německým názvem Lichtenburk - což je vlastně česky Světlice. Z německého Lichtenburk se časem vyvinul český název Lichnice. 1269 Lichnice připadla Oldřichovi z Lichtenburka, který zemřel 1316. Jeho syn Jindřich směnil Lichnici s Janem Lucemburským za Litické panství. Lichnice se stala královským hradem. V pozdějších dobách hrad značně střídal majitele až v roce 1648, kdy Ferdinand III. vydal nařízení zbořit hrady, které by mohl využít nepřítel, Ferdinand Robmháp uposlechl a nechal na Lichnici zbořit opevnění. Tehdy asi bylo zničeno i to, co zbylo po požáru v roce 1610. Úpadek hradu pokračoval, na Lichnici zbyly jen tři obyvatelné místnosti. Po Ropbmhápech získali panství Ceratto-Millesímové, ale ani oni se o hrad nestarali.

Od roku 1989 byly prováděny na hradě opravy a v roce 2017 byla ve zbytku severní věže vybudována ocelová rozhledna. 

Vodní nádrž Pařížov

Je technickou památkou. Hráz je postavena z lomového kamene. Má tvar základního statického trojúhelníku se skloněným návodním lícem. Ačkoliv je hráz postavena do klenby, nebyl účinek klenutí staticky započítáván. Hráz je navržena podle údajů o váze zdiva a o největším vodním tlaku. Proti průsakům je hráz z líce opatřena dvojitou cementovou omítkou s draselným mýdlem, která je dvojitě natřena siderostenovým nátěrem. Uvnitř hráze jsou uložené svislé drenážní roury, které odvádějí vodu do chodby u základových výpustí. Boky a pata hráze jsou utěsněny jílem.

Hráz má dvě výpusti o průměru 800 mm. Z návodní strany mají šoupátkové uzávěry a na vzdušné straně byly původní šoupátkové uzávěry nahrazeny při stavbě elektrárny klapkami o stejné světlosti. Přesto, že mají obě výpusti stejnou světlost délka potrubí způsobuje, že levá má kapacitu 4,5 m³/s a pravá 6,9 m³/s. Obě potrubí ústí do vývaru. Šoupátkové uzávěry jsou ovládány ze šoupátkových věží a provozní uzávěry z obslužných domků postavených na vzdušné straně hráze.

Klokočovská lípa

"Tisíc skoro let přeletělo přes moji hlavu a jsouc nejstarší v království, mohu vypravovat o slávě Žižkově a Jiříkově i o ponížení lidu svého po bitvě bělohorské. Stáří moje nechť zírá vstříc jen šťastným dnům příštím", stojí na desce umístěné před lípou, do listopadu 2007 mosazné, po krádeži nahrazené deskou plastovou.

Klokočovská lípa roste na svém místě již od dob knížete Václava, kdy byl kraj pokrytý hustými lesy protkanými močály a bažinami. Pravděpodobně sloužila jako významný orientační bod na trase středověké obchodní stezky zvané Libická. Vypráví se, že se pod ní zastavil Karel IV. se svou družinou při cestě z královského hradu Lichnice, který roku 1334 vyplatil ze zástavy. Lípa je tak někdy nazývána Královská nebo Karlova.

Státní zámek Žleby

Na krásné říčce Doubravě, se nachází obec Žleby, v jejím středu se táhne hluboké údolí a to ukrývá romantický zámek jako z pohádky. Původně gotický hrad pánů z Lichtenburku z doby před rokem 1289, znovu postavený po zničení husity před polovinou XV. století, prošel renesančními a barokními úpravami a do dnešní romantické podoby byl přestavěn Karlem Vincencem Auerspergem v letech 1849 - 68 podle anglických předloh. V interiérech se mísí původní historické památky s dobovými novotvary dovezenými odjinud. Kožené tapety, sbírky vitráží( v úvodní místnosti je velká sbírka malých barevných oken na různé světské i duchovní motivy) , mnohé obložení stěn, vybavení a instalace respektující dobové dokumenty, uchovaly do dnešní doby zámek jako jakousi "užitou sbírku starožitností" s jedinečnou atmosférou. Zámek, který je místem druhé největší sbírky historických zbraní v Čechách a v jeho chodbách naleznete rozsáhlou sbírku středověkých zbrojí včetně brnění pro koně i jezdce. Okolo zámku se rozkládá rozsáhlý park se zákoutími k romantickým schůzkám a příjemným procházkám.